Uvažujete o tom, že byste zkusili inline bruslení? V dnešní době je nejen obrovský výběr bruslí, ale na kolečkách dokonce existuje i víc bruslařských disciplín než na ledě. Nás bude nejvíce zajímat kategorie fitness, tedy rekreační a kondiční bruslení, které je vhodné pro každého. Dokonce se doporučuje i těm, kteří kvůli různým zdravotním problémům nemohou běhat. Tělo se při bruslení pohybuje skluzem a netrpí otřesy, jako při běhu.
Kolečkové brusle se s příchodem polyuretanu staly masovým sportem, i když stále trochu závislým na podmínkách. Inline bruslení asi nikdy nebude tak rozšířené jako např. cyklistika, protože hladký asfalt zkrátka není všude. Stačí pár metrů kostek nebo šotoliny a někoho to může odradit. Stejně tak prudký kopec může být problém. Na druhou stranu, brusle jsou malé, dají se vzít i na dovolenou, kde mohou snadno rozšířit možnosti sportovního vyžití. Jsou mnohem rychlejší než chůze nebo běh, a za jízdy má člověk volné ruce, což je oproti cyklistice výhoda. Podle statistik jezdí rekreačně na bruslích o něco víc žen než mužů. Možná si někde přečetly, že bruslení dělá pěkný zadek. Je to pravda.
Pokud jde o bruslení samotné, technika je víceméně stejná jako na ledě (mluvíme o inline bruslích, které mají kolečka v řadě za sebou). Většina lidí nějaké zkušenosti z ledu obvykle má, takže jejich jediný problém u inline bruslí bude brzdění. Na velmi hladkém povrchu lze brzdit smykem jako na ledě, ale za normálních podmínek to velmi nedoporučuji. Brzdí se téčkem, krátkým obloukem, pluhem, ťapáním. Při jízdě je proto dobré sledovat okolí a trochu předvídat, aby vždy bylo pár metrů na zastavení. Není úplně dobré si udělat z cyklostezky nebo promenády kolem moře závodní dráhu.
Jste-li úplný začátečník a stojíte před rozhodnutím, jaké brusle koupit, měly by to být kvalitní brusle s dobrou botou a spíš menšími kolečky (dnes máme nejmenší kola 80 nebo 84 mm). Bota musí dobře držet kotník, aby se nevyvracela noha. To neznamená, že musí být celá tvrdá, jen pevná. Dnešní boty mají tzv. softboot, která je vložená do plastového rámu, což stačí. Naopak rám pro kolečka by z plastu být neměl, tam už to nestačí. Měl by být z kovu a vyzkoušejte alespoň rukou jeho pevnost v kroucení. Čím větší tuhost, tím lepší. Dobré rámy se většinou poznají také podle "můstků" mezi kolečky. Na trhu jsou už pár let také tříkolečkové inline brusle. Mají mnoho výhod a určitě bych je každému doporučil, ale pro úplné začátečníky příliš vhodné nejsou. Mají totiž větší kolečka a lépe jedou. Což je při výuce bruslení - bohužel - na obtíž.
Výuka často začíná jen chozením po trávě a trénováním stability, samozřejmě na úplně rovině. Je dobré mít přilbu (je stejná jako na kolo), hodí se i chrániče zápěstí - zlomené zápěstí je nejčastější úraz bruslaře. Na asfaltu se trénuje také na úplné rovině, na úplném začátku se může hodit třeba i zábradlí, kterého se přidržíte. Existuje nepřeberné množství návodů, škol a literatury o výuce bruslení, ale základem je získat rovnováhu a pocit jistoty. Dále je třeba trochu zapomenout na chůzi, nešlapat, ale mít snahu se sklouznout. Protože od toho brusle jsou. Ostatní už přijde samo.
Na co by měl pamatovat začátečník:
- kvalitní brusle s menšími koly
- hladký povrch (asfalt)
- rovina (nulové převýšení)
- přilba, chrániče zápěstí